Blog

Proč se trávník v mokru dusí, i když „má vody dost?

Když je půda dlouho mokrá (obleva, déšť, mlha, těžká jílovitá půda), trávník často začne chřadnout. A lidé si řeknou: „Jak je to možné, když má vody dost?“

 

Jenže kořeny nepotřebují jen vodu. Potřebují i vzduch (kyslík). A právě o tom je redox – je to takový „ukazatel“, jestli má půda dost kyslíku, nebo jestli je už přidušená.

Představte si půdu jako houbičku:

• když je příjemně vlhká, jsou v ní dírky (póry) plné vzduchu,

• když je úplně nasáklá, ty dírky se zaplní vodou a vzduch zmizí.

A v tu chvíli se v půdě přepne režim.

 

Co se děje, když je půda přemokřená

Jakmile je půda dlouho nasáklá:

• kyslík se ke kořenům dostává mnohem pomaleji,

• kořeny „dýchají“ hůř,

• trávník zpomalí, slábne a hůř regeneruje.

Laicky: kořeny se začnou dusit. Ne hned jako vypnutím, ale postupně – jako když jste v místnosti bez větrání.

 

Proč je obleva a mrholení horší než mráz

Když je mráz a sucho, trávník je sice v klidu, ale prostředí je stabilní.

Když je:

• +1 až +4 °C,

• tání sněhu,

• déšť/mžení,

• mlha,

  tak půda bývá dlouho mokrá a studená zároveň.

Studená půda „nepracuje“ tak rychle:

• voda se odpařuje pomalu,

• půdní život je zpomalený,

• a tak to mokro trvá mnohem déle.

Proto trávník často vypadá na jaře hůř po mokré zimě než po zimě mrazivé.

 

Proč trávník někdy „nereaguje“ na hnojení

Když je půda přidušená a bez kyslíku, děje se i tohle:

• část živin se v půdě chová jinak,

• některé se hůř využijí,

• a u dusíku může docházet i ke ztrátám.

Laicky: v mokru není problém, že by živiny nebyly, ale že se k nim kořeny nedostanou a půda je neumí správně „zpracovat“.

Jak poznáte, že je půda „bez vzduchu“

Typické signály na zahradě:

• po chůzi zůstávají otisky a půda je mazlavá,

• voda stojí v mapách nebo se drží v prohlubních,

• trávník je v těch místech řídký a na jaře se rozjíždí pomalu,

• po sešlapu se dlouho nezvedne,

• vypadá „unaveně“, i když s ním nic není viditelně špatně.

Co s tím dělat (jednoduše a bezpečně):

Co dělat

• nechte trávník oschnout (největší pomoc je teď klid),

• choďte po chodnících, netvořte zkratky přes trávník,

• řešte místa, kde se drží voda (na jaře): provzdušnění, pískování, úprava terénu,

• dlouhodobě podporujte půdu tak, aby byla „nadýchaná“ a měla strukturu.

 

Co nedělat

• nejezdit přes trávník kolečkem nebo autem,

• nehrabat v mokru,

• neválcovat,

• nesnažit se „opravovat“ trávník během mokré oblevy.

Shrnutí

„Redox“ je jen odborné slovo pro jednoduchou věc: má půda dost kyslíku, nebo je přidušená vodou?

V oblevě a při dlouhém mokru se póry v půdě zaplní vodou, kořeny hůř dýchají a trávník slábne – často víc než v samotném mrazu. Nejlepší pomoc bývá překvapivě jednoduchá: nezatěžovat mokrou půdu a nechat ji znovu „nadechnout“.